Záchranná stanice pro poraněné živočichy ve Spáleném Poříčí
V roce 2018 v období od 1.1. do 31.12. jsme evidovali celkem 812 živočichů.
Z celkového počtu bylo 319 živočichů přijato do záchranné stanice. Z toho se nám podařilo 155 živočichů po vyléčení vypustit zpět do volné přírody. 119 jedinců uhynulo nebo bylo nutné je pro jejich vážná zranění utratit. Dalších 493 živočichů je evidováno pouze jako výjezd nebo záchranný transfer a 8 živočichů zůstalo ve stanici jako trvale handicapovaných. Z celkového počtu všech přijatých živočichů zůstává 14 jedinců v prostorách stanice v léčení nebo čekajících na vypuštění po zimním spánku. Z předchozího roku 2017 bylo po zimním spánku vypuštěno 8 živočichů. Zbytek živočichů je uvedeno jako ostatní důvody.
Mezi zvířata, která se k nám v roce 2018 nejčastěji dostávala patří ježek západní a poštolka obecná.
Naopak mezi vzácnější zvířata musíme letos zařadit ořešníka kropenatého, plchy velké, kavky obecné, puštíky obecné,dlasky tlustozobé, stehlíky obecné, čečetku zimní nebo strakapouda prostředního. Několikrát jsme zasahovali u prvních nezdařených letů čápů bílých. V uplynulém roce se k nám dostalo poměrně hodně veverek obecných.
Nejčastějším důvodem poranění byla doprava a popálení elektrickým proudem. Tradičně se jednalo také o nevyspělá nebo osiřelá mláďata ptáků i savců.
Realizované záchranné transfery:
V roce 2018 bylo realizováno několik záchranných transferů. Zejména se jednalo o transfery labutí. Mezi větší transfery patřil transfer obojživelníků a hnízd mravenců rodu formica. Tyto transfery byly provedeny se souhlasem a na základě objednávky Krajského úřadu Plzeňského kraje, odboru ŽP.
Ekologická výchova:
K provozování záchranné stanice živočichů neodmyslitelně patří ekologická výchova, bez které by naše snažení nebylo úplně naplněno. Proto se řadu let věnujeme právě ekologické výchově pro mateřské, základní i střední školy. Nabízíme několik programů, které realizujeme buď přímo v prostorách ekocentra a záchranné stanice, nebo s nimi navštěvujeme školy. Přímo ve stanici probíhají tři programy.
Největší zájem je o program Člověk a divoká zvířata, který probíhá buď ve stanici, kde využíváme handicapovaná zvířata. Máme připraveny varianty pro malé děti z mateřských škol i pro starší školáky či studenty středních škol a dospělé návštěvníky. S tímto programem navštěvujeme také děti přímo ve školách. Navštěvujeme i penziony pro seniory a postižené. Jsme rádi, že řada škol se na nás obrací opakovaně.
Ročně navštívíme kolem dvaceti školských a jiných zařízení, kde takto oslovíme přibližně 1200 osob. A samotnou záchrannou stanici ročně navštíví asi 300 až 350 lidí. Někteří rodiče se svými dětmi chodí do stanice pravidelně. V uplynulém roce jsme uskutečnili okolo padesáti programů pro školy z celého Plzeňského kraje. Během školního roku v ekocentru probíhají kroužky Mladých ochránců přírody, při kterých se děti aktivně zapojí do péče o handicapované živočichy přímo ve stanici a blíže se seznámí s touto problematikou.
V tomto roce jsme otevřeli čtyři kroužky Mladých ochránců přírody a to pro děti ve věku 6 – 15 let. Kromě pravidelných schůzek pro děti dále pořádáme výlety, víkendové akce a tradiční letní tábor ČSOP.
Ekologická olympiáda – Každý rok pořádáme pro studenty středních škol v Plzeňském kraji krajské kolo Ekologické olympiády.
Naše ekocentrum je zapojeno v síti infocenter ČSOP a poskytuje bezplatné poradenství v problematice týkající se ekologie a životního prostředí. Infocentrum lze navštívit v otvíracích hodinách, jsou zde k dispozici nejrůznější informační materiály.
Tradiční akcí, do které se pravidelně zapojujeme je kampaň „Ukliďme svět!“ (mezinárodní kampaň, v jejímž rámci organizují skupiny dobrovolníků na celém světě úklid svého okolí, parků, cest, břehů řek a potoků, chráněných území, likvidaci černých skládek, www.cleanuptheworld.org [1] ... ).
Mezi tradiční akce se jistě dá připojit i každoroční akce k oslavám Dne Země. V roce 2018 jsme uspořádali den otevřených dveří v Ekocentru a Záchranné stanici Spálené Poříčí se spoustou aktivit pro děti i jejich rodiče.
Za hlavní cíl těchto aktivit považujeme seznámení dětí i dospělých s problematikou ochrany přírody, ochranou volně žijících živočichů a s posláním záchranných stanic.
Změny ve stanici:
Péče o živočichy probíhá standardně jako v minulých letech. Stále se snažíme pracovat na vylepšení chovatelského zařízení a vybavení zázemí stanice. Díky tomu se zvyšuje i kvalita péče o handicapované živočichy.
Úspěchy, zajímavosti:
Kromě základní péče o handicapované živočichy jsme navázali na rok 2017 a pokračovali na projektu odchovu a repatriace sýčka obecného do volné přírody. Naše organizace ZO ČSOP Spálené Poříčí pracuje na tomto projektu od roku 2015 kdy padlo rozhodnutí, že se pokusíme o návrat (repatriaci) sýčka obecného do volné přírody. Důvodem tohoto rozhodnutí je nízká a stále ubývající populace tohoto kriticky ohroženého druhu. V roce 2018 byl sýček obecný dokonce vyhlášen ptákem roku.
V roce 2018 jsme navázali na poznatky a zkušenosti z předchozích let a projekt repatriace sýčka obecného jsme znovu podali na KÚPK. Projekt byl podpořen. Již koncem roku 2017 byla zahájena příprava jedinců určených na vypuštění. K přípravě našich odchovaných exemplářů byla využita zrekonstruována rozletová voliéra pro ptactvo v prostorách záchranné stanice živočichů, stejně jako v předchozím roce. Byly zde nainstalovány stejné hnízdní budky, jaké mají ptáci k dispozici ve vypouštěcí voliéře. V rozletové voliéře se dostali sýčci do kondice, aby byli schopni plnohodnotně létat a byli připraveni na vypuštění. V průběhu přípravy byla předkládána výhradně živá potrava. Hlavně se jednalo o živé laboratorní myši domácí. Pro tento účel byl speciálně založen
chov hlodavců v přírodním šedém zbarvení pro lepší adaptaci ptáků na přirozenou potravu. Mimo to byl předkládán v dostatečném množství krmný hmyz (larvy potemníků, cvrčci a sarančata). Hmyz tvoří velmi důležitou součást jídelníčku těchto malých sov.
Místem vypuštění zůstala stejná lokalita jako v předchozím roce. Jedná se o menší osadu Černé Krávy u Vrhavče, okr. Klatovy. Konkrétně jako místo vypuštění byla zvolena kamenná tvrz. Místo bylo celkově vybráno vzhledem k ekologii daného druhu. V okolí se nachází řada vhodných objektů, dále pak louky a sady s nabídkou vhodné potravy, zejména hmyzu a hlodavců.
Počátkem roku se uskutečnila v ZOO Plzeň schůzka projektu. Na schůzce byli přítomni zástupci naší organizace, jako nositele projektu (Petr Jandík, Ing. Petr Pelikán a Lenka Kozlová), zástupci ZOO Plzeň (Jiřina Pešová a Ing. Tomáš Peš, Kateřina Misíková) a pracovník KÚPK, odboru životního prostředí (Ing. Jiří Vlček). Dále pak spolupracující ornitologové (Václav Strolený a RNDr. Lubomír Peške). Na schůzce byla navržena nová strategie, postup a harmonogram. Nová strategie byla výsledkem získaných zkušeností z předchozího roku.
Ukázalo se, že vypouštění více jedinců najednou může vést k větším ztrátám. Teritorium obsadí obvykle pouze jeden chovný pár a ostatní jedinci se rozptýlí v krajině. Umístění jednoho páru bylo vyhodnoceno jako efektivnější varianta. Před umístěním ptáků do vypouštěcí voliéry byly do hnízdních budek instalovány kamery pro monitoring hnízdění a také byl na místě instalován kamerový systém pro sledování prostoru celé voliéry. Bez finanční podpory projektu by tento monitoring nebyl možný. Před vypuštěním byly také zabezpečeny komíny okolních objektů proti pádu do komínových šachet. Musíme poděkovat velmi vstřícným sousedům v osadě, že mají pro celý projekt pochopení a umožnili nám přístup i na jejich pozemky.
Sovám umístěným ve vypouštěcí kleci byla po celou dobu předkládána živá potrava stejně jako při přípravě v rozletové voliéře ve Spáleném Poříčí. Probíhala zde pravidelná kontrola. K radosti všech se podařilo sovám zahnízdit a odchovat mláďata. Rodičovský pár snesl celkem šest vajec a dokázal odchovat neuvěřitelných 5 mláďat. Díky kamerovému systému jsme mohli on-line pozorovat a zaznamenávat velmi cenné informace od snesení prvního vejce, krmení mláďat až po opuštění budky. Teprve v době opouštění hnízdní budky byly sovy puštěny na svobodu. Zvolená strategie se ukázala jako správná, neboť vyvolává v rodičích velmi pevné mateřské pouto a vazbu k místu vyhnízdění.
Závěrem bychom rádi zhodnotili, co bylo výsledkem celého projektu. Rozhodně jsme přesvědčeni, že jsme se posunuli správným směrem a podařilo se nám dosáhnout pěkného výsledku. Poznatky, které jsme získali v loňském roce, byly velice důležité. Ukázalo se, že rozhodnutí a změna strategie byla správná. Zejména vypuštění sýčků až po vyhnízdění. Teplé slunečné počasí se také ukázalo v době vypouštění za klíčové. Určitě jsme pevně rozhodnuti v našem záměru záchrany tohoto kriticky ohroženého druhu i nadále pokračovat. Přes dílčí úspěch je před námi ještě dlouhá cesta. Cílem je rozhodně opětovné zahnízdění chovného páru a vychování potomstva. Jen tak se nám podaří mladé jedince přirozeně začlenit do volné přírody. V roce 2019 bychom rádi na místě doplnili další mladé jedince z našeho chovu, aby se podařilo spojení nových nepříbuzných párů. Pak můžeme moci teprve mluvit o vzniku nové samostatné populace. Dalším úkolem, který je neméně důležitý je prezentace a propagace naší práce.
Do budoucna máme záměr najít a připravit další vhodnou lokalitu. K tomu se nám musí samozřejmě dařit i vlastní chov a odchov mláďat vhodných pro vypuštění. Sezona 2019 se blíží a my se budeme těšit na další příležitosti na záchranu sýčka obecného v naší krajině.
Plány do budoucna:
Naším hlavním cílem je i nadále plnit poslání záchranné stanice, snažit se zvyšovat podíl živočichů navrácených zpět do volné přírody a skrze působení na veřejnost snižovat rizika poranění těchto živočichů.
Plány z předchozího roku se nám podařilo částečně naplnit. V příštích letech bychom rádi pokračovali na rekonstrukcích starých léčebných voliér a další vylepšování zázemí stanice.