O letošních jarních prázdninách jsme naplánovali třídenní výlet do Národního parku Šumava do informačního centra Stožec. Akce byla vymyšlena pro naše mladé ochránce přírody - Mechovce, ale protože by nás bylo málo přizvali jsme také skautstvo ze střediska Devětsil. Nakonec se dal dohromady tým třech dospěláků (Vendul, Míša a Petr) a šestnácti dětí. Mohli jsme vyrazit.
[1]
Sešli jsme se ve čtvrtek již v 6:40 ráno na autobusovém nádraží ve Spáleném Poříčí. Měli jsme před sebou dlouhou cestu. Stožec je totiž v jižní části Šumavy skoro na hranicích s Německem. Přesedali jsme dvakrát. Jednou na rychlík v Plzni a poté ještě v Číčenicích na lokálku, která končila až ve Stožci. Tam jsme dorazili kolem 12. hodiny. Zde na nás čekala Pavlína (pracovnice infocentra NP Šumava) a měla vymyšlený program. Povídali jsme si o zvířatech co žijí v národním parku, jaké zanechávají stopy po svém pobytu (pobytové značky). Pak jsme také hráli hry – Na netopýry a můry (echolokace) a na Jeleny. Pro děti to bylo dost náročné vydržet pozornost po celodenní cestě a tak jsme ještě vyběhli ven, abychom stihli užít sněhové nadílky. Té bylo na Šumavě opravdu hodně. Stavili jsme sněhuláky a koulovali se, nebo jen tak blbnuli. Večeře byla domluvena v hospůdce Kameňák, kde měli celou stěnu vyzdobenou rybami. Pan hostinský byl totiž velký rybář a o rybách uměl vyprávět. Takže když jsme dovečeřeli, poslechli jsme si o dravcích v našich vodách (o candátech, štikách, okounech…). Po večeři jsme ještě v naší ubytovně hráli vědomostní hru Riskuj, kde byly různé otázky na rostliny i zvířata, tábornické dovednosti, o Spáleném Poříčí apod.
V pátek jsme se probudili docela brzy, protože jsme museli jít na snídani do Kameňáku. Dopoledne byl připraven zase program od Pavlíny. Hráli jsme trixeso o zvířátkách na Šumavě. Museli jsme dát dohromady vždy živočicha, jeho potravu a místo, kde se vyskytuje. Poté následovalo luštění šifer, ve kterých nám vyšla pravidla, jak se chovat v národním parku. Děti měli úkol pak pravidlo nakreslit a secvičit scénku (pantomimu), ze které ostatní hádali o jaké pravidlo se jedná. Některé scénky byly opravdu pěkné a dost jsme se u nich nasmáli. Pak už byl čas obědu, tak jsme se zase přesunuli do Kameňáku na svíčkovou. Po obědě jsme měli chvíli na nákup a pak jsme se již šli chystat na výlet. Původně jsme chtěli jít na roubenou stožeckou kapličku, jenže cesta byla úplně zachumelená. Tak jsme zvolili jinou variantu a jeli jsme kousek lokálkou do Nového Údolí. To je hraniční přechod pro pěší asi 5 km od Stožce. Tam jsme si prohlédli státní hranici, vyfotili jsme se u cedule Bundesrepublik Deutschland a nakoupili super levné a super velké čokolády v hraničním obchůdku. Pak jsme vyrazili zpátky do Stožce. Na cestě bylo vůbec nejlepší, že tu byla ta spousta sněhu. Silnice se jen pluhují, protože v parku se nesmí používat sůl. Takže to pěkně klouzalo. Což se dalo báječně využít na přírodní kluziště či skluzavku. Do závějí po stranách cesty se dalo skákat, protože kamení bylo kdesi hluboko. Prostě zimní pohádka. Děti si to opravdu užívaly a my doufali, že je utaháme. Po návratu do ubytovny jsme ještě uvařili spousty čaje, abychom se po výletě zahřáli. Děti ale utahané nebyly a už chtěly nějaký program. Vendul měla nachystanou hru Na mumie. Úkolem každé skupinky bylo obalit jednoho člena co nejlépe toaletním papírem. Za chvíli jsme měli tři pěkné mumie. Pak jsme ještě hráli hru Evoluce. A čas se nachýlil a tak se zase celá banda oblékla do pokud možno suchého oblečení a vyrazila na večeři do Kameňáku. Večer se už všichni těšili na finále hry Riskuj. Protože od čtvrtečního večera byla napjatá atmosféra, kdo klání vyhraje a celý den se skupinky hecovali, kdo je lepší. Nakonec vyhrála družina Žlutá skvrna, ale bylo to opravdu dost vyrovnané. A pak už jsme se chystali do pelíšků. Zítra je také den.
Posledním dnem výletu byla sobota. Ráno jsme zase snídali v Kameňáku. Potom jsme se balili, uklízeli a to nám dalo dost práce. Kolem 9:45 jsme se přesunuli i s bagáží do infocentra, které je nedaleko ubytovny. Tam měla Pavlína připravený program. Děti dostaly pracovní listy a ve dvojicích hledaly odpovědi na otázky na jednotlivých tabulích v infocentru. Tabule jsou vyrobené celé ze dřeva a jsou zaměřené na jednotlivé ekosystémy na Šumavě (rašeliniště, smrčiny, …). Na závěr jsme si prohlédli krásného losa evropského, kterého tu mají vycpaného a dozvěděli jsme se, že na Šumavě žije populace již 40 losů. Potom děti utratily poslední penízky za pexesa, samolepky a jiné drobnosti a už jsme se přesunuli na zastávku vlaku. Čekala nás zase ta dlouhá cesta k domovu. Lokálka nás odvezla do Číčenic, tam jsme přesedali na rychlík na Plzeň. Bohužel jsme nenašli lepší spoje, takže jsme ještě hodinu museli čekat v Plzni na nádraží a pak jet do Nezvěstic. Tam už na celou výpravu čekali rodiče. Bylo 17:30 a všichni byli dost utahaní. A my doufáme, že byli také spokojení a že třeba příště pojedou na nějakou výpravu zas!