Závěrečná zpráva 2020

Verze pro tisk

Naše stanice je součástí Národní sítě záchranných stanic. Spadá pod Plzeňský kraj, kde fungují 4 záchranné stanice pro poraněné živočichy, působící v rámci Národní sítě záchranných stanic (Rokycany, Tachov, Plzeň, Spálené Poříčí). Záchranná stanice Spálené Poříčí již řadu let spravuje území sedmi pověřených obcí (Nepomuk, Blovice, Přeštice, Klatovy, Stod, Horažďovice a Sušice). Působnost naší stanice zasahuje svým územím do CHKO Šumava a CHKO Brdy. Na území NP Šumava zajišťuje péči o handicapované živočichy Stanice pro handicapovaná zvířata Klášterec u Vimperka.

V roce 2020 v období od 1.1. do 31.12. jsme evidovali celkem 444 živočichů.

  • Záchranný transfer (obojživelníci)…………........……............……50 živočichů
  • Záchranný transfer ostatní (výjezd)……………....................……10 živočichů
  • Uhynulo …………………………………………………............................…99 živočichů
  • Bylo utraceno…………………………………….......………...................…32 živočichů
  • Po vyléčení nebo jiné péči vypuštěno………….……...................231 živočichů
  • Vypuštěno po zimním spánku (2019/2020)……....................…14 živočichů
  • Zůstává v léčení a v zimním spánku (2020/2021)…..............…43 živočichů
  • Zůstává ve stanici jako trvalý handicap…………………................…9 živočichů
  • Ost. důvody (vrácení do hnízda, adopce, předání, kadáver,…)…32 živočichů

Z celkového počtu 444 živočichů přijatých do péče záchranné stanice bylo navráceno zpět do volné přírody 246 živočichů (55%).

Nejčastější druhy přijatých živočichů:

  • ježek západní………………………… 51 jedinců
  • ropucha obecná………………………50 jedinců
  • poštolka obecná………………………45 jedinců
  • labuť velká…………………………..….20 jedinců
  • veverka obecná……………………….20 jedinců
  • jiřička obecná………………………….13 jedinců

Zvláště chráněné druhy živočichů přijatých do péče záchranné stanice:

  • želva bahenní
  • luňák červený
  • netopýr černý
  • zmije obecná
  • kalous pustovka
  • ostříž lesní
  • ledňáček říční
  • kavka obecná
  • krahujec obecný
  • vydra říční
  • krutihlav obecný 

Nejčastějším důvody příjmu živočichů:

  • Vypadlá, předčasně vylétlá mláďata……51 jedinců
  • Poškození jiným živočichem…………....…40 jedinců (nejčastěji kočka domácí)
  • Osiřelá, opuštěná mláďata……………....…39 jedinců
  • Poranění dopravou……………………........…27 jedinců
  • Pohmoždění, naražení………………..........20 jedinců
  • Popálení, naražení el. Proudem………....18 jedinců 

Realizované záchranné transfery:

V roce 2020 bylo realizováno několik záchranných transferů. Zejména se jednalo:

  • transfery labutí
  • transfer ropuchy obecné při jarním tahu
  • transfery hnízd mravenců rodu Formica

   Transferům hnízd mravenců lesních se věnujeme již řadu let. Každoročně přesuneme několik hnízd. V roce 2020 jsme ovšem přesunuli rekordní počet mravenišť. Celkem jsme přesunuli 33 hnízd na třech lokalitách. Vše proběhlo dle metodiky a na základě povolení KÚPK na transfer zvláště chráněného druhu živočicha. Nejvíce hnízd bylo přesunuto při stavbě dopravní stavby obchvatu Přeštic u Města Dobřany na Jižním Plzeňsku. Při kontrole úspěšnosti transferů bylo 2/3 hnízd před zimním období životaschopné.

Ekologická výchova:

Asi nemusíme vysvětlovat, že pandemie coronaviru v roce 2020 postihla ekologickou výchovu nejvíce ze všech našich činností, které provozujeme. K záchranné stanici živočichů totiž ekologická výchova neodmyslitelně patří. Bohužel situace, která nastala, tomu nepřála. V době, kdy vrcholí období největší návštěvnosti, vypukla první vlna epidemie a na podzim se vše opakovalo. V dubnu, kdy pravidelně vítáme návštěvníky u příležitosti konání „Dne Země“, bylo vše uzavřené. Školy se také zavřely a když se znovu otevřely, zájem byl z pochopitelných důvodů minimální. Přesto proběhlo několik ekovýchovných programů. Celkem jsme evidovali 240 účastníků. Nejžádanější program pro děti je právě zaměřen na činnost záchranné stanice. Mnoho handicapovaných živočichů máme v trvalé péči, ale máme na ukázku i řadu domácích zvířat. Snažíme se chovat a připomínat naše národní plemena domácích zvířat. Při programech o volně žijících zvířatech poukazujeme zejména na problémy, příčiny a prevenci jejich zranění. Kromě dětí pak samotnou záchrannou stanici navštívilo přibližně 200 lidí. Bohužel pandemie postihla i naše pravidelné kroužky Mladých ochránců přírody. V tomto roce jsme otevřeli tři kroužky Mladých ochránců přírody a to pro děti ve věku 6 – 15 let. Přihlásilo se 28 dětí. Kroužky jsme bohužel provozovali jen malou část sezony. Všechny plánované akce jsme museli zrušit, včetně letního tábora. Vzhledem k opatřením a hygienickým nařízením nebylo možné v našich podmínkách tábor uspořádat. K pravidelným akcím, které pořádáme řadu let patří také pořádání Ekologické olympiády pro střední školy. Tu jsme odložili na rok 2021.

Úspěchy, zajímavosti:

Našim dlouhodobým projektem, který jsme poprvé začali uskutečňovat v roce 2015 je snaha o repatriaci sýčka obecného v Plzeňském kraji. Nad rámec základní poskytované péče o handicapované živočichy jsme se vydali cestou záchranného programu tohoto zvláště chráněného druhu. V roce 2020 jsme navázali na předchozí roky a pokračovali v odchovu a následném vypouštění sýčka do volné přírody. Podařilo se nám vybudovat další dvě vypouštěcí místa a díky tomu jsme vypouštěli celkem na pěti lokalitách. Cílem je vytvoření kvalitního zázemí vypouštěcích voliér s následným odchovem a vypuštěním chovných párů s mláďaty do vhodných lokalit. Zapojili jsme se tak do pilotního vytváření vhodné metodiky repatriace nově vzniklého státního záchranného programu. Ten byl schválen právě v roce 2020. Co se týká odchovu mláďat, byl uplynulý rok velmi úspěšný. V zázemí záchranné stanice se povedlo od pěti chovných párů odchovat celkem 18 mláďat. Ta jsou připravena na následné vypuštění na jaro 2021. Za úspěch považujeme vyhnízdění dvou párů ve vypouštěcích voliérách a následné vypuštění. Díky našim kolegům a spolupracovníkům se podařil i intenzivnější monitoring. Jinde se odchov nevydařil a postihli nás kruté ztráty. Na jiné lokalitě se pár rozpadl a bude nutné jej doplnit. Nutno připomenout, že jsou všichni naši sýčci monitorováni pomocí vysílačů VHF. Pokud se nic zásadního nezmění, budeme na projektu i nadále pokračovat.  

Petr Jandík, vedoucí záchranné stanice